Malé dějiny brambor
MALÉ DĚJINY BRAMBOR
František Kutnar
První vydání Malých dějin brambor v roce 1963 věnoval své mamince; druhé, rozšířené vydání, iniciovali Aleš a Petr Kutnarovi, historikovi synové, rovněž se vzpomínkou na "podkrkonošskou pěstitelku brambor" otcovu matku a svou babičku. K týmu, který novou podobu knihy přivedl na svět, však přibyla další jména, od autorky biografické stati Hany Kábové, editora Karola Bílka, dále pak pracovníky Etnologického ústavu AV ČR a Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, až po Bedřicha Kocmana z Nové tiskárny Pelhřimov. Z výsledku je přímo hmatatelně znát, jak všichni téma zemčat, erteplí či bandor vzali za své a jak jim bylo milé. Bodejť by ne, vždyť která jiná potravina tak nezastupitelně vstoupila do českých dějin, folkloru a samozřejmě kuchyně.
Nad knížkou si uvědomíme i to, že brambor kvete půvabným kvítkem - který je hlavním výtvarným motivem přebalu a od něhož historik František Kutnar své Malé dějiny počíná. Vzpomíná totiž nejprve, jak ho kdysi upoutal stařičký, švabachem psaný článek o kraji, kde kvetou brambory. Pak už spolu s ním sledujeme cestu brambor Ze zahrad do polí a na stůl chudých (název druhé kapitoly), dějiny odborného zájmu o novou plodinu, místopis jejich pěstování i souvislosti bramborářství s politickými poměry.
Druhé vydání je obohaceno řadou fotografií, které pamětníkům připomenou bramborářství soukromé i sklizně z družstevních lánů. Novinkou je i stať Věry Svobodové a Jiřího Traxlera Brambory v české lidové zpěvnosti - s Alšovými kresbami a zejména s notami může posloužit jako kulturní inspirace. Konečně se dostáváme k chuťově nejvýraznější příloze, k stati Judity Hrdé o bramborách v kuchyni a receptech: což zemčatové knedle nám nejsou neznámy, zato svítečky zemčátkové či zemčatový dort (do něhož s Magdalenou Dobromilou vrazíme devět žloutků) chuťové buňky radikálně probudí. Knize samozřejmě nechybí rejstříky, soupisy literatury i důležité vysvětlení starých měr a vah. Prostě druhé, rozšířené vydání Malých dějin brambor Františka Kutnara je určeno odborníkům i laikům a hlavně všem, kdo mají venkovskou duši. Je to knížka, která poučí, potěší a kterou je možné mít rád. A to se myslím moc často nestává.
- ilustrace: černobílé a barevné fotografie, reprodukce černobílých ilustrací Mikoláše Alše
- vazba: pevná s přebalem
- formát: 24x17 cm,
- 218 stran
- V češtine